KauzyNa přetřes

Za příběhem Einsteinovy nejslavnější fotografie stojí nuda

Ikonický portrét Alberta Einsteina, na kterém vyplazuje jazyk, obletěl svět a stal se symbolem vědecké geniality s lidskou tváří. Jenže za touto legendární fotkou nestojí žádná promyšlená póza. Jen unavený fyzik, který už měl focení po krk.

Oslava, která Einsteina nenadchla

Psal se březen roku 1951 a v Princetonu se konala narozeninová oslava Alberta Einsteina, který právě oslavil 72 let. Pozvání na oslavu do kampusu Institutu pro pokročilá studia přijali kolegové, novináři i fotografové. Pro slavného fyzika, který byl tehdy už světovou celebritou, to však byla spíš společenská povinnost než příjemný večer.

Jak večer plynul, Einstein byl čím dál víc otrávený z neustálého pózování před objektivy. „Tohle je nuda,“ měl údajně pronesl směrem k novinářům. A právě v tomto rozpoložení vznikla jedna z nejikoničtějších fotografií 20. století.

Moment rebelství zachycený Sassem

Fotograf Arthur Sasse, který tehdy pracoval pro agenturu United Press International, požádal Einsteina o další portrét. Namísto očekávaného úsměvu však fyzik nečekaně vyplázl jazyk — gesto, které bylo směsicí únavy, vzdoru a typického einsteinovského humoru. Sasse nezaváhal a okamžik zachytil.

Z původně jednorázového výstřelku se stal kulturní fenomén. Fotografie, na níž Einstein vyplazuje jazyk, se okamžitě začala šířit. Vědec si ji natolik oblíbil, že si nechal několik kopií pro sebe a jednu z nich dokonce používal jako novoročenku pro přátele.

Sympatický génius s jazykem ven

Einstein si dlouhodobě udržoval image vědce, který není odtržený od reality. Jeho humor, ironie a nadhled byly stejně pověstné jako jeho teorie relativity. I díky tomu se fotografie s vyplazeným jazykem stala tak populární. Připomíná totiž, že i za největším géniem se může skrývat člověk, který se umí bavit a dělat si legraci sám ze sebe.

Od té doby se ikonická fotografie objevila na plakátech, tričkách, hrncích i v učebnicích. Pro mnohé je symbolem svobody myšlení, intelektu bez strnulosti a schopnosti nebýt za každou cenu seriózní.

Možná právě proto snímek přežil desetiletí a dodnes zůstává jedním z nejpoužívanějších vizuálů spojených s vědou. Není to jen portrét Einsteina, je to portrét postoje k životu. A paradoxně vděčíme za jeho vznik právě tomu, že se geniální fyzik jednoduše nudil.